Krok za krokem… Audrey

Krok za krokem… Audrey

Kdo by ji neznal… útlá vyšší postava, obrovské oči, krásný úsměv. Princezna, která se v utajení toulala Římem, prostořeká květinářka z periférie nebo manželka muže, jehož identitu neznala ani ona sama. Prázdniny v Římě, My Fair Lady nebo Šaráda, jen skromný výčet několika málo filmů, které mají stejného jmenovatele: Audrey Hepburn. Určitě nejsem žádnou výjimkou, když řeknu, že Audrey je prostě má zamilovaná herečka. Asi nejzamilovanější. Znám většinu jejích filmů a žádná jiná hvězda se u mě neobjevila na tolika obrazech jako právě ona. Znám její osudy z životopisů, vím, jak voněl její oblíbený parfém a zkrátka se dá říct, že mi přirostla k srdci.

Když jsem hledala námět na první výtvarný článek, vzpomněla jsem si, kterak jsem Audrey malovala akvarelem, protože jsem si tehdy fotila jednotlivé kroky. Není to zrovna moc úchvatný obraz, byl jeden z mých prvních akvarelů, ale řekla bych, že na první příspěvek to stačí bohatě. Navíc s Audrey se u mě budete setkávat častěji, takže budu mít možnost si vyžehlit reputaci. 🙂

Myslím, že v době, kdy jsem malovala Audry, jsem ještě používala obyčejnější akvarelové barvy značky Winsor & Newton. Byly to dobré barvy pro začátek a hodně jsem se s nimi namalovala. Teď už je nemám, přešla jsem na mistrovské Sennelier, ale o těch někdy poději. 🙂

První skica

Nejprve jsem si Audrey naskicovala. Jen lehce vytažené obrysy, žádné stínování. V tomto případě nepoužíváme příliš měkkou tužku, aby se stopa nemazala a nebyla moc tmavá, ale ani extrémně tvrdou. Obvykle používám tvrdost B.

Maskovací kapalina

Můj velice oblíbený krok, který mě prostě baví: maskovací kapalina. Díky této kapalině, kterou naneseme štětcem (ale v případě potřeby i hlavičkou špendlíku a podobně) na vše, co nemá být zamalováno. U Audrey jsem se chtěla nejdříve věnovat pozadí, takže jsem zamaskovala obrys celé postavy. A nechala fakt perfektně zaschnout.

Pozadí

Jen jednoduše řešené pozadí, tady už zaschlé a s odloupanou maskovací kapalinou. Mimochodem, ta modrá, to je mé milované indigo! 🙂

Lehce řešené stíny na oblečení jsou pro akvarel zcela typické, horší to bylo s obličejem, který se v tuto chvíli Audrey vůbec nepodobal, ale to tak trochu i proto, že mu chyběl make-up. 🙂

Detaily obličeje

Jakmile jsem začala domalovávat řasy, obočí, stíny… už to vypadalo lépe. 🙂

Výsledek

A takhle to nakonec dopadlo. 🙂 Byla to dost rychlá malůvka, lehce malovaná, s mnoha světlými plochami, které jsou na akvarelu tolik krásné. Můj styl se teda časem trochu změnil, ale o tom zase někdy příště. A když tak koukám na to datum… za pár dní tomu bude 7 let! Chvíli jsem musela přemýšlet, kolik mi vůbec je, přijde mi to tak moc, 7 let života, kolik mi tehdy bylo… a vůbec mi nedošlo, že už 20, bych řekla, že mi mohlo být tak 14, no, nějak mi duše odmítá stárnout. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *